Jakub Smolík Country – Jakub Smolík

ALBUM

Jakub Smolík Country

Rok vydání 1994

SEZNAM PÍSNÍČEK

1. Trochu rumu v láhvi

Odevšad teď slyším, hvězdy nám prej povadnou
Stačí rychle vstát a běžet tam
Jenže ve vile zdejší jsem si našel klidnej kout
Trochu rumu v láhvi ještě mám

Jen si zdřímnout, chvíli spát
Trochu Pánbůh má mě rád

Je tu jen pár myší, ale já jsem někdy bloud
Trochu rumu v láhvi ještě mám
Jedna holka snědá beze mě prej nechce žít
Kdysi jsem s ní zažil pěknej flám
Pořád prej mě hledá, jenže já teď mám co pít
Trochu rumu v láhvi ještě mám

Jen si zdřímnout, chvíli spát
Trochu Pánbůh má mě rád

Nikdo ti nic nedá, každá chce si tě prej vzít
Trochu rumu v láhvi ještě mám

Jen si zdřímnout, chvíli spát
Trochu Pánbůh má mě rád

Možná zítra vstanu, to teď nevím ještě sám
Trochu rumu v láhvi ještě mám

2. Tvým snům

Tvým snům, snům, co plynou Vzpomínkám, co bloudí za tebou Já dal svý srdce a písní pár Tvým snům, snům, co plynou Čas, ten zná řeku svou A zná jednu lásku za druhou A nedá se chytit a nedá se vést Tvým snům, snům, co plynou Jen jedna z cest mě k tobě dovede Lidi říkaj, že vede do nebe Tvým snům, snům, co plynou Kde drží někdo jiný ruku tvou Jen bláznům se můžou zázraky stát Že bez snů, snů budeš mou Jen bláznům se můžou zázraky stát Že bez snů, snů budeš mou

3. 16 růží

Dej 16 růží na ten práh A chvíli zůstaň, postůj v tmách Zde žila dívka 16 jar V těch létech nikdo není přece stár Proč léto šestnácté a slunce polední Proč růže právě pro ni Musely být poslední Pár bílých prášků pro spaní Pak jen dlouhé stmívání Ten, kdo týdny nemoh spát Teď šeptá díky nastokrát Že můžu usínat, že mě nic netíží Ani ta láska, která zradí, která ublíží Banální případ, zde ho máš Zklamaná láska, trapnost, vím Nechte si život, ten je váš Ale co srdce? Co pak s ním

4. Asi je čas

Asi je čas, abych už šel Asi už čas tvůj vypršel Já se, táto, fakt moc snažil Cestu k tobě já nenašel Až se vzbudíš zítra ráno, jezdce v dálce uvidíš Ale mámu zpátky z nebe nevrátíš Taky syna teď už ztrácíš Taky syna moh jsi mít Ale tvojí velkou vášní Bylo láhev v ruce mít Měl jsi koně, krásnou ženskou Zkrátka všechno, co chlap má mít Teď už mámu ale z nebe nevrátíš Až budeš číst ty řádky, co já ti psal Nic nevrátí se zpátky, život jde dál Měl jsi vše, i lásku, teď bloudíš tmooou A mámu, co měl jsem rád, jsi prohrál vášní svou Taky syna teď jsi ztratil Taky syna máš už pryč Starý Bill ti tenkrát říkal, že se v láhvi utopíš Sepni ruce v modlitbu svou Kytku na hrob položíš Ale zpátky mámu z nebe nevrátíš

5. Hvězda k zemi padá

Proč lidi říkaj, že láska je všemocná A pak se o ni všichni bojí Tak bloudí nebem duše nemocná A hledá slovník, kde psáno stojí… Co dělat mám, když hvězda padá Co dělat mám, když hvězda Hvězda k zemi padá? Měl jsem tě jednou, už mi nepatříš Za bílou zdí už nejsi má Tak píšu dopis tužkou na polštáři Že letošní zima byla zlá Co dělat mám, když hvězda padá Co dělat mám, když hvězda Hvězda k zemi padá? Kolem mě bloudí stovky lidských duší Jen velká zeď odpověď zná Dobře to víš, víš, jak mi chybíš Sám se ptám, než přijde tma… Co dělat mám, když hvězda padá Co dělat mám, když hvězda Hvězda k zemi padá? Hvězda k zemi padá Hvězda k zemi padá…

6. Až se ti jednou bude zdát

Až se ti jednou bude zdát, že je osud zlej Já vím, to se může stát, tak přesto nezoufej Až se ti jednou bude zdát, že nemáš štěstí v lásce Že ten, koho miluješ, tě přestává mít rád Potom nebuď z toho smutná – i když je to tak I když hořce chutná, jak člověk poznává Že sen, kterýmu věřil, se asi jiným zdá Tak lepší než se trápit je rada prostinká Až se ti jednou bude zdát, že na světě není láska Že je to jenom pohádka, pohádka pro děti Já vím, když se dva políbí, že to nemusí být z lásky A vůbec nic si neslíbí a tak to asi má být Potom nebuď z toho smutná – i když je to tak I když hořce chutná, jak člověk poznává Že sen, kterýmu věřil, se asi jiným zdá Tak lepší než se trápit je rada prostinká Až budeš chtít mít někoho, kdo by tě měl hrozně rád To, že ho taky miluješ, nedej mu příliš znát Já vím, je to podivný, že mít rád se nevyplácí V lásce totiž vyhrává ten, kdo má rád míň…

7. Možná mě hledáš

Vím, že jen tak nesmíříš se s tím Co ti život sám nabízí, jdeš za štěstím Chceš jen to, co žádná jiná nemůže mít A co se nedá zlatem zaplatit A pokaždé, když zavřeš oči, začíná film Kdo jsou ti muži a proč svou lásku Chceš dát právě jim Co když zrovna já jsem ten, s kým potkat se máš Proč před pravdou oči zavíráš Teď právě možná mě hledáš, vidíš jen tmu Možná mě hledáš tam v dálkách svých snů Možná mě hledáš, kde nemůžu být A stačí jenom oči otevřít Zdá se mi, že možná právě teď Osud na tvou otázku ti dá odpověď Stačí jenom pár kroků, lásko, pojď ke mně blíž A dál už na nic ptát se nemusíš Teď právě možná mě hledáš, vidíš jen tmu Možná mě hledáš tam v dálkách svých snů Možná mě hledáš, kde nemůžu být A stačí jenom oči otevřít To se stává tulákům Že víc než sobě věří svým snům Možná mě hledáš, kde nemůžu být A stačí jenom oči otevřít

8. Dětský oči

Její dětský oči smutně na mě hledí Jako když to vědí, že ji nechám být Její dětský oči jenom pro mě pláčí Svou tvář v slzách smáčí, že už musím jít Že prej zná lásku, která je věčná Že prej mně může všechno dát Že by mi byla prej strašně vděčná Kdybych ji chtěl mít trochu rád Prosím tě, děvče, vždyť ty jseš dítě Kolik ti jenom může být? Vždyť ani nevím, zdalipak smím tě Na ústa hebká políbit Dala mi ústa, dala mi sebe Potom šla domů sama spát Já tu teď stojím, hrůzou mi zebe Teď se mi o ní bude zdát

9. Snad jsem to já

Snad jsem to já, kdo dýchal do tvých vlasů Snad jsem to já, kdo se jiskřil ve tvých očích Nejsem už sám, v mým náručí se jiná choulí A slýchávám zas slůvka lásky z jejích rtů V dlaních svých teď držím fotku tvojí Ten tvůj úsměv zase vidím před sebou Jak je to dávno, co jsem říkal Že jsem šťastný, když tě vidím V náručí teď spinkáš s malinkou Je teď jen tvá Na ranči svým sám se večer toulám A každý kout tvou vůní krvácí Snad jsi teď šťastná, jiný zpívá Ti teď písně za svítání Vzpomínky však bloudí krajinou V dlaních svých teď držím fotku tvojí Ten tvůj usměv zase vidím před sebou Jak je to dávno, co jsem říkal Že jsem šťastný, když tě vidím V náručí teď spinkáš s malinkou Už nejsem sám

10. Tobě

Až jednou sklopíš zrak A tiše řekneš: Smutno je mi Až zoufale se budeš ptát Čeho si máš vážit, čeho litovat Potom přijdu já Kterého dobře znáš A pomohu ti zničit žal Který ve svém srdci máš Půlnoc se blíží A lampy na ulici zhasínají Milenci v parcích na lavičkách Si svoje oči prohlížejí Ne, ještě nechoď spát A prohlídni si velký vůz Je pořád stejný jako tenkrát Ale z naší lásky zbyl jen malý kus Zas jedna hvězda padá A kolik lidí přání přeje si Zas jedna velká láska končí Není už postel s nebesy Je to už všechno strašně dávno Nebo sen se mi jen zdál Chtěl bych to prožít zase znovu Prosím tě nechoď, zas bych o to stál

11. Koženej klobouk

Táta měl přání být kauboj Žít život, o kterým jen snil Mít koženej klobouk Dva kolty a z obou Od pasu zasáhnout cíl Ze snů mu zbyl jen ten klobouk Z vlčích kůží ušitej Ten klobouk sňal z hlavy Jen když dámy zdravil Když u studní pil z něj A v kaňonech ulic Na prériích měst Žil sám jak kauboj Co má jen svou čest Uměl nocí tmavou Se vzpřímenou hlavou Ten kaubojskej úděl nést Ten koženej kaubojskej kloubouk Vrásčitou krempu už má Závání ďáblem A nosí jen trable Zakrátko zdědím ho já Ten koženej kaubojskej klobouk Toho nemůžu, lásko, se vzdát Ten klobouk mi sedí To zkrátka se dědí Tak musím ti sbohem dát A v kaňonech ulic Na prériích měst Žít sám jak kauboj Co má jen svou čest Musím nocí tmavou Se vzpřímenou hlavou Ten kaubojskej úděl nést Kaubojskej úděl nést