ALBUM

Zachraňte milenky
Rok vydání 1999

SEZNAM PÍSNÍČEK

1. Odpouštěj
On: Sedím tady zase sám, album fotek odkládám Co s ním – nevím Všechno už je, zdá se, pryč Nerachotí ten tvůj klíč ve dveřích v přízemí Ona: Byl to sen, či pouhý klam, pouhý dotek, vzpomínám Bez slov s tebou Když jsi držel ruku mou Říkals – lásky nejsou hrou, pro nás zůstanou Oba: Když můžeš, odpouštěj, mi, Martino, hříchy Tvé už dávno znám Ty nejsou, vím, jen odrazem pýchy Marně vzpomínám Odpouštěj, když ještě máš šanci Proč ve zlém odejít? Tak odpouštěj, vždyť návraty zpátky Nejsou žádný hřích On: Na tu noc, kdy byl jsem sám, teď už nerad vzpomínám Já vím, nevěříš Když jsem bloudil noční tmou Zkoušel láskou placenou uzamknout obraz tvůj Ona: Když jsi mě v noci objímal, velkou lásku přísahal Věřím, nelhal jsi Nebylo to vinou tvou Staré lásky zůstanou tvé velké prokletí Oba: Když můžeš, odpouštěj, mi, Martino, hříchy Tvé už dávno znám Ty nejsou, vím, jen odrazem pýchy Marně vzpomínám Odpouštěj, když ještě máš šanci Proč ve zlém odejít? Tak odpouštěj, vždyť návraty zpátky Nejsou žádný hřích Nejsou žádný hřích
2. Posel dobrejch zpráv
Byl večer, a já neměl kde hrát Když jsem sám, tak často vzpomínám Co táta řek, a jakej byl mámy smích Vzpomínám na ty, co se toulaj v oblacích Že každej z nich se něčím chtěl stát A sudičky přály by nám Že po každém z nich kousek dobra v sobě mám Tak já chtěl bejt poslem dobrejch zpráv Jó, bejt poslem všech dobrejch zpráv A s večerem přicházet k vám Až uslyšíš tu mou píseň hrát Otevři dveře a pozvi mě dál Já vzpomínám, co kdo z nich mi řek Dělej, co chceš, i když není to hned Já vím, jak je těžký sám se rvát I když se zdá, že není o co stát Jó, bejt poslem všech dobrejch zpráv A s večerem přicházet k vám Až uslyšíš tu mou píseň hrát Otevři dveře a pozvi mě dál Jó, bejt poslem všech dobrejch zpráv A s večerem přicházet k vám Až uslyšíš tu mou píseň hrát Otevři dveře a pozvi mě dál
3. Z dlaně mi hádej
Hádej, z dlaně mi hádej Chci znát, co mě potkat má Hádej, z dlaně mi hádej Je v ní světlo i tma Řekni, co mě čeká Co poznáš z těch čar Snad mě nepoleká Ten osudu dar Hádej, z dlaně mi hádej Chci znát, jak dál budu žít Hádej, z dlaně mi hádej Jak dál a kudy jít Já nehledám zlato Není o co stát Já myslím jen na to Jak žít a milovat Hádej, z dlaně mi hádej Ty víš, co mi říci smíš Hádej, z dlaně mi hádej Štěstí a možná i kříž Jestli potkám zítra Tu, o které sním Do jakého jitra Se zítra probudím
4. Budíky
Ráno když má člověk vstávat, váhá A dlouho zdráhá si spánek vzít Svádí boje, krotí čas a vůli A vždycky v půli to nechá být Ráno zdá se dobou příliš časnou A spáči žasnou, že má se vstát Marně však si hlavu dekou balí Když ďáblík malý se nechá znát Ráno je chladivou písní ospalých mladíků Ráno začíná písní zvonících budíků Správný budík snese mráz i lázeň A žádná bázeň ho nesplaší Rány vydrží, i pády shůry A noční můry jej nesnáší Správný budík budí o půl páté Když vstávat máte až po páté Zvoní tam, kam si ho večer dáte Je tím, co znáte i neznáte Je věčně blízký i cizí, slouží i popouzí To, co nám do snění zmizí, budíky probouzí Ráno když má člověk vstávat, váhá A dlouho zdráhá si spánek vzít Svádí boje, krotí čas a vůli A vždycky v půli to nechá být Ráno, zdá se dobou příliš časnou A spáči žasnou, že má se vstát Marně však si hlavu dekou balí Když ďáblík malý se nechá znát Ráno je chladivou písní ospalých mladíků Ráno začíná písní zvonících budíků
5. Zahrada ticha
Je tam brána zdobená, cestu otevírá Zahradu zelenou všechno připomíná Jako dým závojů mlhou upředených Vstupuješ do ticha cestou vyvolených Je to březový háj, je to borový les Je to anglický park, je to hluboký vřes Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál V zahradě zelený, kde sis za dětství hrál Kolik chceš, tolik máš očí otevřených Tam venku za branou leží studený sníh Z počátku uslyšíš, z počátku uslyšíš Vítr a ptačí hlas, vítr a ptačí hlas V zahradě zelený, v zahradě zelený Přejdou do ticha zas, přejdou do ticha zas Světlo připomíná, světlo připomíná Rána slunečných dnů, rána slunečných dnů V zahradě zelený, v zahradě zelený V zahradě beze snů, v zahradě beze snů Uprostřed závratí, uprostřed závratí Sluncem prosvícených, sluncem prosvícených Vstupuješ do ticha cestou vyvolených
6. Sám v dešti
Tam v promočeném kabátě Stále přešlapoval na blátě To známé gesto, známý hlas Řek: Dobrý večer, mademoiselle… Nevrací se ten, kdo odešel Možná jen proklouz nocí stín A prázdný dech a prázdný klín Prázdná jsou všechna sedadla Co v tomhle kuse propadla Byli jsme šťastní docela Co chtěla jsi – co nechtěla Je chladný pokoj, chladný cit Proč nemám sílu odejít Tam v promočeném kabátě Stále přešlapoval na blátě To známé gesto, známý hlas Řek: Dobrý večer, mademoiselle… Nevrací se ten, kdo odešel
7. Noční hráč
8. Maminka
Je to už víc než dvacet let Co nosila mě na rukou A já jí říkal máma má Pak přišly lokty rozbitý A spousta dětskejch nemocí Nespala vůbec po nocích A zpívala mně píseň snů Až budeš, hochu, velikej Měj sílu řek a výšku hor A lhát si nikdy nezvykej Dodnes tě slyším, jak mi zpíváš Má mámo Ztichli už ptáci ve větvích A v lampě hoří modrej líh Proč doma není máma má? Čas jako voda utíká Jednou ji odvez bůhví kam Černej vůz a já nechápal Proč zpívat mám: Ave Maria Ave Maria Já chtěl si hrát s ní trochu dýl Kam ztratila se má máma? Já tolik rád bych jednou byl Klukem, co najde zase svou mámu Z vlasů jí voněl rozmarýn A v modrejch očích žádnej stín Neměla nikdy máma má Pro mě vždy měla jenom smích A v bílé skříni marcipán A taky dlouhou řadu knih Ze kterých učila mě číst Svět má dvě tváře, hochu můj Dobrou i zlou, to poznáš sám Vždy rovně, jako modřín stůj Ať z tebe jednou radost má Tvá máma Ztichli už ptáci ve větvích A v lampě hoří modrej líh Proč doma není máma má? Já marně volám do tmy ven A noc má opět ke dni blíž Ozvěna z dálky vrací jen: Prach jsi a v prach se obrátíš Ave Maria Já chtěl si hrát s ní trochu dýl Kam ztratila se má máma? Já tolik rád bych jednou byl Klukem, co najde zase svou mámu Tak rád, tak rád, tak rád Kde ji najít mám?
9. Vzpomínka
Když jsem byl malej kluk s píšťalkou Já šel spát s tajemstvím Pod polštář jsem si dal knížku svou S tím nádherným vzorem svým, jen svým Já si čet, svítil jen svítilnou A táta můj, ten mě hnal Jindy zas, když jsem spal s knížkou svou A mámě nic neříkal, měl říct Příběhy klukovský stárnou nám A já přesto v knihovně dál ji mám Ještě mám schovanou knížku svou Ten vláček svůj do dětství Tajně čtu, svítím jen svítilnou A vím, že to můj otec ví, on to ví Příběhy klukovský stárnou nám A já přesto v knihovně dál ji mám Ještě mám schovanou knížku svou Ten návrat svůj do dětství, já čtu dál
10. Hvězdička
Hrozně ráda máš ten gril tam v přízemí Proč já blázen jsem tam byl a chtěl tě mít Z velkých fotek a malých roliček tvých Já znám tvůj smích A ten úsměv dvouřadý jsem chtěl mít sám Byl jsem pryč z té záhady, že tě vážně mám Žil jsem s tebou od těch dob několikrát Mám a nemám tě rád Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím Jak mám spát, co s tím Jak mám žít a s kým Dál se vrhat za sebou, to nic nezmění Úděl bumerangů dvou je míjení Tak tě míjím, ať tě někdo lepší má Jen ať v tom nejedu já Ze tvé krásy chladných stěn šel někdy mráz Mohlas mít sto známých jmen a já se třás Ale štěstí jsem dostal víc než kdy dřív Už nechoď, zas bych kýv Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím Jak mám spát, co s tím Jak mám žít a s kým Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím
11. Nechat si zdát
Když jsem byl malej a jezdil v kočárku Holky jsem zdravil, jen tak na dálku Jó, můžu říct, že byl to svět Čtyři kola a pár holejch vět Pak přišla škola a spousta učení Pro mámu s tátou velký, velký trápení Život se točil a já šel dál Na metru mašinfírou já se stal Jó, můžu říct, že byl to svět Spousta kol a holek a správnejch vět To všechno pro nás byl malej ráj Když v práci řekli, víš co, víš co, radši hraj Málokdo ví jako já-á Co je to, až se ti bude zdát Teď mám tu kytaru a svou motorku A zpívám si o tátovým klobouku A i ten svět se lepší zdá Stopla mě holka, co se country nazývá-á Jezdím teď s ní a mám ji rád A s tou si nechám zase klidně něco zdát Jó, něco zdát, jó, něco zdát Jó, něco zdát, klidně něco zdát
12. Zachraňte milenky
Zachraňte milenky Všech nás bláznů Zachraňte milenky Nesmí stárnout Zachraňte milenky A někdy sebe A když už nevíte Tak proste nebe Zachraňte milenky Všechny jsou krásné Nechtějí stárnout Než světlo zhasne Zachraňte milenky Snad za to stály Zachraňte milenky Musí se chránit Zachraňte milenky Ať svět se točí Zachraňte milenky Snadno se brečí Zachraňte milenky A jejich krásu Zachraňte milenky Když propadnou času