Koncert (DVD) – Jakub Smolík

ALBUM

Koncert (DVD)

Rok vydání 2007

SEZNAM PÍSNÍČEK

1. Prý chlapi nebrečí

Smích dívčích očí, koňských hřív – to byl náš svět
Pak jsem se vrátil a na chvíli ohlídnul se zpět
Snídaně v trávě, kaviár i prach
Z dlouhejch nekonečnejch cest, co jsem polykal
V noci čet jsem si náš osud z hvězd
Když z hor vítr vál

Společně na cestách, jen já a můj kůň šli jsme dál
Já nestlal postel a on nikdy nepoznal svou stáj
Jim sláma v botách vůbec nevadí
Říkali: „Divná dvojka – kůň a chlap”
A někteří se sázeli
Kdo z nás dřív si zláme vaz

Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh
Když chlap má na zdi jen sedlo a bič
Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh

Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh
Když chlap má na zdi jen sedlo a bič
Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh

Jak strávím příští čas, když toulat mám se sám
Chvíli si počkám – možná v nebi až tě osedlám
To jenom svítání jsou teď chladnější
Snad že mě nehřeje tvůj dech – nic mě netěší
A když pak usínám, sebe proklínám
Nač byl můj spěch

Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh
Když chlap má na zdi jen sedlo a bič
Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh

Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh
Když chlap má na zdi jen sedlo a bič
Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít
Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh

2. Pán Bůh řekl: Vraťte se

Máme v zádech svět a roky svý A velká, malá přátelství A chvíle, kdy se chlap rozbrečí My si přáli štěstí v přístavech I při jízdách, co berou dech A loučili se s láskou bez řečí Nám pánbůh řek – vraťte se Zpátky k první adrese Tam, kde každej první lásku má Pojď s náma zpátky domů Než spadnou hnízda ze stromů A zpívej – to jsem já Taška dopisů a účtenek A starej nůž a prošlej lék Jsou důkazem všech tvých životů Všechna divná jména jsi zapomněl Hlavou krouží těla, cos v rukou měl To čas je vzal a přivál samotu Nám pánbůh řek – vraťte se Zpátky k první adrese Tam, kde každej první lásku má Pojď s náma zpátky domů Než spadnou hnízda ze stromů A zpívej – to jsem já V zádech svět, ten velkej brácha Říkával – dej si bacha! A hlídal tě líp než ostatní Měl tě rád, tak děkuj mu Byl arénou všech tvejch snů A na nový ti zbývá spousta dní Nám pánbůh řek – vraťte se Zpátky k první adrese Tam, kde každej první lásku má Pojď s náma zpátky domů Než spadnou hnízda ze stromů A zpívej – to jsem já

3. Samotář

Chodil sám, šaty sepraný Vždy měl asi jenom nebe rád Hrál si sám, písničky ohraný Každý říkal – to je samotář Každému rád pomoh, dnes už ani nevím jak V koutě sedal, plachý pohled měl V očích bázeň, nesmělost, tak to byl jeho znak Prosím, pane, co byste si přál Chodil sám s kytarou Postával a čekal, co mu dáš Tiše hrál písničku ohranou V očích zmatek, že jím pohrdáš Kudy prošel, tam ho znali, říkali mu samotář Hlídala ho jen měsíční zář A když zemřel, neštěknul pes, jenom vzlétl pták Kdosi zvolal – chudák samotář Chtěl bys být taky někdy sám Když tě jednou zradí kamarád Chtěl bys být už jenom vlastní pán I když jsi však ještě hodně mlád Každému rád pomoh, dnes už ani nevím jak V koutě sedal, plachý pohled měl V očích bázeň, nesmělost, tak to byl jeho znak Prosím, pane, co byste si přál Chodíš sám, teď s kapsou děravou Od každého by sis radu vzal Chodíš sám, teď s láskou prohranou A mé písni ses kdysi jenom smál

4. Ostrov v proudu dní

Síla stovky koní k sobě táhne nás Když jsem s tebou, štěstí roztáčí se snáz Byl jsem dlouho sám, díky, teď už dýchám rád Svět se s námi točí, svět je krásný, nej Čí jsi, ještě mockrát znát mu dej Srdce bouchá nám – start, spousty bubnů pádí tmou Najednou tě mám smlouvou s láskou uzavřenou Přísahám, že vzdám hold jí na kolenou S námi si dělá, co má Tak pojď blíž, už se neptej, co dál Ostrov v proudu dní já tu s tebou mám V bouřích nejprudších k tobě připlouvám Má člun záchranný, láska jako prám Jen jediná, žádná jiná, ta tvá A už vím, že kam ty patříš, tam já Kde kdo koho potká, jakou náhodou? Jaks mě mohl najít, je mi záhadou Já nejsem dokonalá Zvlášť, když mám strach s tím, že se blíží On může zkoušet zhasnout, světlo svítí dál Zázrak se stal a pak co víc si přát Než to samý vám všem, kéž ten pravý nám cestu zkříží Najednou tě mám smlouvou s láskou uzavřenou A přísahám, že vzdám hold jen jí na kolenou S námi si dělá, co má Tak pojď blíž, už se neptej, co dál Ostrov v proudu dní já tu s tebou mám V bouřích nejprudších k tobě připlouvám Má člun záchranný, láska jako prám Jen jediná, žádná jiná, ta tvá A už vím, že kam ty patříš, tam já Dá se plout Ó, v bouřích nejprudších dá se plout dál Ostrov v proudu dní já tu s tebou mám V bouřích nejprudších k tobě připlouvám Má člun záchranný, láska jako prám Jen jediná, žádná jiná, ta tvá A už vím, že kam ty patříš, tam já Ostrov v proudu dní já tu s tebou mám V bouřích nejprudších k tobě připlouvám Má člun záchranný, láska jako prám Jen jediná, žádná jiná, ta tvá A už vím, že kam ty patříš, tam já

5. Až jednou

6. Když andělé pláčou

Okna zdobí déšť Andělé v nebi když pláčou Svůj kříž musí nést I ten, kdo říká, že nejsou A svítání Nezabrání Přicházet dnům Kdy navzdory snům Andělé pláčou Proč ve fontánách Lidé si střádají štěstí Krev smývá na dlažbách Déšť smutek lidem prý věští A svítání Nezabrání Přicházet dnům Kdy navzdory snům Andělé pláčou Proč dřív odchází ten ze dvou nejlepší? Proč nás je plný svět, lidí nevděčných, nevděčných A svítání nezabrání přicházet dnům Kdy navzdory snům Andělé pláčou Každý chtěl by jít Do nebe dřív před svou láskou Proč jen odchází Ti, kteří na vině nejsou A svítání Nezabrání Přicházet dnům Kdy navzdory snům Andělé pláčou Přicházet dnům Kdy navzdory snům Andělé pláčou

7. Holka s bílou halenou

Trochu větší nos a váha motýlí Trošku bezbranná v kraji sousedním Jen čaj páteční ji trochu rozptýlil Pak jen internát dlouhé spousty dní Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou Každý rád ji viděl tančit, celou se smát S bílou halenou a s tváří sluncem spálenou V jednou šťastném létě s klukem, co s ní byl rád Chatu blízko měl, pak vezl ji na ranní Její drsnou dlaň nazval svátostí Snad ji vážně chtěl na víc než na hraní Snad vážně zanechal městských známostí Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou Každý rád ji viděl tančit, celou se smát S bílou halenou a s tváří sluncem spálenou V jednou šťastném létě s klukem, co s ní byl rád Dlouho nepřijel a snad byl líný psát Když se objevil, nebyl vůbec sám Jela navždy zpět a ty se můžeš ptát Jaktože vlastně já tenhle příběh znám Že ten příběh znám, takhle z blízka znám

8. Outsider Waltz

Dnes ráno, když bylo půl, při pravidelný hygieně Poklesls‘ hodně v ceně, když jsi zahlíd‘ svůj zjev, Už nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáž, Marně se, hochu, kasáš, už nejsi lev a velkej šéf. Máš svůj svět a ten se ti hroutí, To dávno znám, já prožil to sám, Kráčíš dál a cesta se kroutí, Až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám. Jsi z vojny doma čtrnáct dní, a na radnici velká sláva, To se ti holka vdává, cos‘ jí dva roky psal, Ulicí tiše krouží ten divnej motiv z Lohengrina, Není ta – bude jiná, dopisy spal a jde se dál. Máš svůj svět a ten se ti hroutí, To dávno znám, já prožil to sám, Kráčíš dál a cesta se kroutí, Až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání A nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál, Ten, komus‘ kdysi hrával, se znenadání někam ztratil, Už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál. Máš svůj svět a ten se ti hroutí, To dávno znám, já prožil to sám, Kráčíš dál a cesta se kroutí, Až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám. Máš svůj svět a ten se ti hroutí, To dávno znám, já prožil to sám, Kráčíš dál a cesta se kroutí, Až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám.

9. Píseň co mě učil listopad

Málo jím a málo spím a málokdy tě vídám. Málokdy si nechám něco zdát. Doma nemám stání, už od jarního tání cítím, že se blíži listopad, hm, hm, hm Ref.: Listopadový písně od léta už slýchám vítr ledový přinesl je k nám. Tak mě nečekej , dneska nikam nepospíchám listopadový písni naslouchám. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí. K zemi padá zlatý vodopád. Pod nohama cinká to postrácané listí. Vím, že právě zpívá listopad. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská co mě nutí do zpěvu se dát. Tak si chvíli zpívám a potom radši pískám píseň co mě učil listopad.

10. Nejsi má

Už nejsi, nejsi má, už sám se probouzím A prázdných dnů se ptám, proč já ti nescházím Už nejsi, nejsi má a já jen vzpomínám Dívko mazlivá, lásko vášnivá, už nejsi, nejsi má Prvních pár minut byl jsem rád Že zpátky mám svůj klid Jen stále cítím vůni tvou A slyším slůvka znít Už nejsi, nejsi má, už sám se probouzím A prázdných dnů se ptám, proč já ti nescházím Už nejsi, nejsi má a já jen vzpomínám Dívko mazlivá, lásko vášnivá, už nejsi, nejsi má Tak dnes tu se mnou zůstanou Jen fotky z dávných dní Já každé musím sbohem dát Než přijde svítání Už nejsi, nejsí, nejsi má, ráno sám se probouzím A příštích prázdných dnů se ptám, proč já ti nescházím Nejsi, nejsi, nejsi má a já už jenom vzpomínám Na tvou náruč mazlivou, na tvou lásku vášnivou Že už nejsi, nejsi má

11. Vzpomínka na Blaník

Když je smutný ráno V lásce vyprodáno Vstávám sám, snídávám Procházím se zpátky V místech, kde jsem zpíval Písně, co jen tobě měly znít Blaník, tam já to znal Lásku ti přísahal Vrací se zpátky Láska i hádky Blaník však zůstal dál Lásku jen vítr vzal Zůstává stále V srdcích nás dvou Zas dál písně zpívám Lidem pod Blaníkem Zůstaly ve vzpomínkách Žádný z nich však nezná Místa, kde jsem zpíval Jenom pro tvůj úsměv jediný Blaník, tam já to znal Lásku ti přísahal Vrací se zpátky Láska i hádky Blaník však zůstal dál Lásku jen vítr vzal Zůstává stále V srdcích nás dvou Blaník, tam já to znal Lásku ti přísahal Vrací se zpátky Láska i hádky Blaník však zůstal dál Lásku jen vítr vzal Zůstává stále V srdcích nás dvou Zůstává stále V srdcích nás dvou

12. Popelky

Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí Kolik je dětskejch úst, co zamkneš pralinkou, kdo ví A proč je, táto, v abecedě před el ká A řekni, táto, ale vážně, byla Popelka? Proč si dívky rády hrajou na velký A pak pláčou jako malý Popelky Popel krásy, hrášek touhy není lék Přitom schází jeden pouhý oříšek Kolik je písku na poušti a kolik tou pouští vede cest Když éro zemi opouští, co všechno s sebou musí nést A může se, táto, malý změnit na velký A řekni, táto, jsou dnes ještě popelky? Je to krásný, hrát si věčně s otázkou Je krásný běžet dál i za láskou Věčně ptát se, běžet světem, řeknu vám Proto fandím dětem a všem popelkám

13. Co na tom

Slunce se třpytí v dálce a já jdu jen tak krátce A dálce říkám: Lásko má Přišla ke mně víla a ta mi přislíbila Lásku věrnou jako trám Co na tom tohle žití Když vím, pro koho slunce svítí A já jí říkal: Lásko má To dítě za to stálo Už vím, jak dlouho slunce hřálo A já byl šťastný, že jsem s ním Pak jsem ji potkal zase a byla v plné kráse A malé dítě bylo s ní Přiskočilo ke mně, za ruku chytlo se mě A já byl šťastný, že jsem s ním Co na tom tohle žití Když vím, pro koho slunce svítí A já jí říkal: Lásko má To dítě za to stálo Už vím, jak dlouho slunce hřálo A já byl šťastný, že jsem s ním Co na tom tohle žití Když vím, pro koho slunce svítí A já jí říkal: Lásko má To dítě za to stálo Už vím, jak dlouho slunce hřálo A já byl šťastný, že jsem s ním Slunce se třpytí v dálce a já jdu jen tak krátce A dálce říkám: Lásko má

14. Jdu dál (Hold On)

Tak ti tady zpívám, jen se směj Na hrob lásky teď dám svůj děj V sobě nosím pláč, nevím, co jsem zač Bloudím bytem dál jak blázen Prázdnou nocí hledím, nejsem král Další láhve měním, dál a dál Když se ráno blíží, ať se mý oči klíží Vím, že teď můžu tobě zase hrát Jdu dál, i když zvony v dálce zní Jdu dál, se směj, je e e Jdu dál, naší lásce konec hrají Zase cítím vůni tvou Starý kocour dřímá nocí tmou Vůni tvou nevnímá, mele si svou Co si myslí asi, když ty tvoje vlasy Leží na polštáři, kde jsem s tebou spal Jdu dál, i když zvony v dálce zní Jdu dál, se směj, je e e Jdu dál, naší lásce konec hrají Zase cítím vůni tvou Nebudu ti říkat, lásko, vrať se zpět Když se lásky spletou, můžou lítat v oblacích Jdu dál, naší lásce konec hrají, je e e e Zase cítím vůni tvou, zase cítím vůni tvou

15. Stěny ticha

Dělí nás kamenný hráze mlčení z nevyřčených vět, stěny ticha. O ně si každý výkřik z vězení právem zlomí vaz, leda vzdychat se tu vyplatí. Jednou ty kamenný hráze mlčení dotknou se nakonec hvězd, a ty zhasnou. Tvář se ti v ledovou škrabošku promění, a pak sevře tě náruč tmy Vzduchoprázdno rázem uhasí ten nekonečnej žár. Tichej smích i pláč i řeči plamenný. Necítíš snad jak ticho narůstá? To se tvý sny proměnily v dým. Narůstá ticho jak došla nám pomalu řeč – nejspíš slova chybí jenže sotva si někdy za nás cizí ústa – jen tak řeknou: „Mám toho víc než dost, spadla klec – je konec řečí. Mý rány se nehojí, nezarůstaj a sotva přebolí“ Jednou to člověče nakonec poznáš sám, až to mlčení dotkne se hvězd, a ty zhasnou, zbyde ti nejvýš tak odvaha zavřít krám, a pak sevře tě náruč tmy Vzduchoprázdno rázem uhasí ten nekonečnej žár Tichej smích i pláč i řeči plamenný. Necítíš snad jak ticho narůstá? To se tvý sny proměnily v dým.

16. Cesta do pekel

Mžourám očima, jež slzí Zase suchej jazyk mám A hlava se mi točí jako blázen Mozek, zdá se, není doma Zdá se, větší pauzu má Večer jsem ho plnil zase, jedem Samej čert se na mě šklebí Že by se mnou mluvit chtěl A další sklenka značí tu cestu do pekel Nejsem žádnej prorok, ale vím Že jdou, že si mě vedou do pekel Ta sklenka, co teď piju, stačí Už jdou, konečně jdou, konečně jdou Už si mě vedou do pekel

17. Chci ti říct

Chci Ti říct Všechna přání, která ve svém srdci mám Chci Ti říct Jak je zvláštní procházet se nocí sám Chci Ti říct S dnešním večerem svou lásku chci Ti dát Chci Ti říct I když vzdálená jsi, lásko, mám Tě rád Dál nám dny lžou Dál vítr píská si Svou bázlivou Píseň zklamání Od svítání se mi stýská Chci Ti říct Je bláznovstí tu proti proudu stát Chci Ti říct Chceš přátelství, co nemůžu Ti dát Chci Ti říct Čas zastaví se v tichu holých stěn Chci Ti říct Jsi nejkrásnější ze všech krásných žen Chci Ti říct Všechna slůvka, která dávno dobře znáš Chci Ti říct Proč se, lásko, nikdy vrátit nehodláš Chci Ti říct Chci ti říct…

18. Bláznivá

Do vlasů tvých ti zašeptám Nezoufej, holka bláznivá Snad mi to jednou odpustíš Děvče, kdy zboříš mříž Jsi moje, víš Bláznivá V očích sníš Jako ze sna teskná Jsou trápení Bláznivá Z dálky zní Jak bolí odloučení Snad jednou stesky pominou Až mi tvý oči prominou Zavolej, napiš, pošli vzkaz Až zboří se hráz Co dělí nás Bláznivá V očích sníš Jako ze sna teskná Jsou trápení Bláznivá V očích sníš Jak bolí odloučení Jak bolí odloučení…

19. Víš...

Jsi jen jednoduchá A voníš vesnicí Nic tě nerozhází Jsi dívka tajně spící Jen jedny boty máš O jiný nestojíš A ty se nebojíš Že se mi nelíbí Víš, ty jsi z jinýho světa Víš, stačí ti jen pouhá věta Víš, stačí ti místo drahejch dárků Víš, to je fakt zajímavý Víš, že tě to se mnou baví Víš, snad je to tím, že tě mám rád My spolu chodíme Za ruce se vodíme Když nejsem střízlivej Domů mi cestu ukážeš A celou vejplatu Celou projíme A potom stačí nám jen Když se spolu vyspíme Víš, ty jsi z jinýho světa Víš, stačí ti jen pouhá věta Víš, stačí ti místo drahejch dárků Víš, to je fakt zajímavý Víš, že tě to se mnou baví Víš, snad je to tím, že tě mám rád Třeba jednou přijde den Kdy se spolu rozejdem Třeba nám to Nějakej ideál překazí Pak jenom vzpomínej Pak jenom vzpomínej Pak jenom vzpomínej A nikomu nepovídej Víš, ty jsi z jinýho světa Víš, stačí ti jen pouhá věta Víš, stačí ti místo drahejch dárků Víš, to je fakt zajímavý Víš, že tě to se mnou baví Víš, snad je to tím, že tě mám rád

20. Až se ti jednou bude zdát

Až se ti jednou bude zdát, že je osud zlej Já vím, to se může stát, tak přesto nezoufej Až se ti jednou bude zdát, že nemáš štěstí v lásce Že ten, koho miluješ, tě přestává mít rád Potom nebuď z toho smutná – i když je to tak I když hořce chutná, jak člověk poznává Že sen, kterýmu věřil, se asi jiným zdá Tak lepší než se trápit je rada prostinká Až se ti jednou bude zdát, že na světě není láska Že je to jenom pohádka, pohádka pro děti Já vím, když se dva políbí, že to nemusí být z lásky A vůbec nic si neslíbí a tak to asi má být Potom nebuď z toho smutná – i když je to tak I když hořce chutná, jak člověk poznává Že sen, kterýmu věřil, se asi jiným zdá Tak lepší než se trápit je rada prostinká Až budeš chtít mít někoho, kdo by tě měl hrozně rád To, že ho taky miluješ, nedej mu příliš znát Já vím, je to podivný, že mít rád se nevyplácí V lásce totiž vyhrává ten, kdo má rád míň…

21. Ave Maria

Vracím se domů, zase mířím tam, kde měl jsem dávno být Ministrant na kůru, co zpívával Ave Maria A táta s mámou už na práh mi naproti nepřijdou Neřeknou jako dřív, tak buď zdráv, Ave Maria Dnes už se loučím mnohem, mnohem hůř s každou vteřinou Když jsem šel světem jen tak naboso, s tváří nevinnou Kdy hlavou netáhly mi mraky, dík, mámo, za ty krásný roky Ave Maria, Ave Maria Ave Maria, Ave Maria Proč člověk v očích slzy tajně skrývá Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá Ave Maria, Gloria Proč člověk v očích slzy tajně skrývá Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá Ave Maria, Gloria Kdo líp než táta o svý holce ví, že ho postrádá Že slýchá ve snech, jak zpíval jí, Ave Maria Vím, jednou cestou že už netrefím a to tou do dětství A tak v duchu s tátou zpívám si Ave Maria Proč život drobné mince zpátky nám nikdy nevrací Ty zatoulané střípky štěstí ztracených radostí Proč člověk v očích slzy tajně skrývá Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá Ave Maria, Ave Maria Ave Maria, Ave Maria Proč člověk v očích slzy tajně skrývá Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá Ave Maria, Gloria Proč člověk v očích slzy tajně skrývá Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá Ave Maria, Gloria Ave Maria, Gloria Ave Maria, Gloria

22. Jen blázen žárlí

Ruce dej pryč od mý holky To jeho pohled říkal všem Když se ve dveřích s ní objevil A pak zády k nám ji posadil Když upíjel ze svý dvojky Pořád se sálem rozhlížel Jestli neuvidí něčí stín Jak se potají plíží k nim Blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Ruce dej pryč od mý holky To jeho pohled říkal všem S ní se nebavil moc Aby stih všechny chlapíky mít na očích Tak jsem upil ze svý dvojky A domluvil se s číšníkem Aby zbytek mi dal vedle ní A on v očích měl zděšení Blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Jen blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Co každej přeje žárlivcům

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.