ALBUM

Samotář
Rok vydání 2004

SEZNAM PÍSNÍČEK

1. Jen mou vinou
Já byl zlej, když se hádám, mívám chvíle svárlivý Útočím, nepřestávám, dávám rány pálivý Chci mít vítězství, teď tvých věcí se ptám Kam ti mám tu zprávu dát? Jen mou vinou, mou zásluhou Mám v náručí tě míň než míň Jen tvou vinou, tvou zásluhou Teď přísahám, že rád tě mám Jak se máš na svých poutích Tam, kde hledáš svoje nej Zpátky k nám nezabloudíš Žádnej není jedinej Čí je vítězství i bez podmínečný Když ho není komu dát? Jen mou vinou, mou zásluhou Mám v náručí tě míň než míň Jen tvou vinou, tvou zásluhou Teď přísahám, že rád tě mám Jen mou vinou, mou zásluhou Mám v náručí tě míň než míň Jen tvou vinou, tvou zásluhou Teď přísahám, že rád tě mám Mám… Dál mám…
2. Jsem O.K.
Když máš splín, tak se směj Propij svou beznaděj Kašli dál na svízel Co Pan Život nabízel Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já jsem O. K. Když ti vztek jednu flák Zapálils obejvák Tak se smiř trochu s tím Že jseš v koncích prozatím Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já jsem O. K. Když máš pocit, že se nudíš Že bys do tý chvíle kop Že už nemáš srdce v hrudi Že si kopeš hrob Na, na, ná, na, na, ná Na, na, ná, na, na, ná Na, na, ná, na, na, ná Na, na, ná, na, na, ná Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já jsem O. K. Řekni já, já, já – jsem O. K.
3. V paměti mám
Ještě v paměti mám, jak začal příběh náš Tenkrát vzduch voněl bouřkou, já byl zoufale sám Ty přišlas náhle a včas, bylas krásná jak sen Čas se zastavil v nás, zbylo tisíce jmen Ještě v paměti mám tvoji vůni a smích Bylas krásná jak louka, co pokryl ji sníh Pohled plachý jak stín se stále na lásku ptal I já se zeptal, zda smím, i když jsem odpověď znal Jenže týdny stárnou, zůstal jsem sám Náruč prázdná a na duši šrám Těch pár slůvek v paměti mám Řeklas: Vrátím se, přísahám Hvězdy zdály se blíž, když jsem tě za ruku bral V očích mělas jen soucit, který napovídal Že už nechceš mě znát, že je láska tatam Jen ten pocit a žár stále v paměti mám Jenže týdny stárnou, zůstal jsem sám Náruč prázdná a na duši šrám Těch pár slůvek v paměti mám Řeklas: Vrátím se, přísahám Týdny stárnou, zůstal jsem sám Náruč prázdná a na duši šrám Těch pár slůvek v paměti mám Řeklas: Vrátím se, přísahám
4. Tak rád tě líbám
Já ti slíbil víc, než mám Život jak pírko, dům jak chrám Plátky růží tam, kam půjdeš spát Já Ti slíbil, že už víckrát Ti nebudu lhát Tak rád Tě líbám, do snů se skrývám Líbám, lásko má – á Líbám, tak rád Tě líbám Pouze Tvým dlaním náležím, jsi nádherná Já Ti slíbil víc, než smím Živit se stálým bláznovstvím Žádný trable a jít až k ránu spát Já Ti slíbil, že už víckrát Ti nebudu lhát Tak rád Tě líbám, do snů se skrývám Líbám, lásko má – á Líbám, tak rád Tě líbám Poouze Tvým dlaním náležím, jsi nádherná Stále cítím v ústech vůni Tvou Závislost už na ní mám, až šeptám tmou Tak rád Tě líbám, do snů se skrývám Líbám, lásko má – á Líbám, tak rád Tě líbám Pouze Tvým dlaním náležím, jsi nádherná
5. Lásko (Lady)
Lásko, v čase zdáš se ztracená Tolik frází, tolik tváří bez jména Já hledám dál Touhám rozesíláš na oltář, co je láska Letmý úsměv, tichý pláč Já hledám dál Hledám dál dálkou znavená bílá křídla prokřehlá Chci číst z očí tvých zasněných Chci tě tu mít, lásko má Lásko, to čas mění a já vzpomínkami bloudím S rozedněním půjdou spát Já hledám dál Snad jednou, jednou může se i stát Že láska spící v srdci tvém tě bude hřát Já hledám dál Hledám dálkou znavená bílá křídla prokřehlá Chci číst z očí tvých zasněných Chci tě tu mít, lásko má Má lásko, ptám se všech snů i prošlých dnů Co nás svádí Chci říct, jsi mílí poslední Už svítá, dál hledám tvou tvář To se stává, že sny nám mizí pod polštář
6. Jdu dál (Hold On)
Tak ti tady zpívám, jen se směj Na hrob lásky teď dám svůj děj V sobě nosím pláč, nevím, co jsem zač Bloudím bytem dál jak blázen Prázdnou nocí hledím, nejsem král Další láhve měním, dál a dál Když se ráno blíží, ať se mý oči klíží Vím, že teď můžu tobě zase hrát Jdu dál, i když zvony v dálce zní Jdu dál, se směj, je e e Jdu dál, naší lásce konec hrají Zase cítím vůni tvou Starý kocour dřímá nocí tmou Vůni tvou nevnímá, mele si svou Co si myslí asi, když ty tvoje vlasy Leží na polštáři, kde jsem s tebou spal Jdu dál, i když zvony v dálce zní Jdu dál, se směj, je e e Jdu dál, naší lásce konec hrají Zase cítím vůni tvou Nebudu ti říkat, lásko, vrať se zpět Když se lásky spletou, můžou lítat v oblacích Jdu dál, naší lásce konec hrají, je e e e Zase cítím vůni tvou, zase cítím vůni tvou
7. Jsem sám
Když někdy sním – zase být chvíli tvým Je to jen nutnej hřích Čas jako člun vplul do mých strun Útesů lásek mých V příboji vět někdy proklínám svět Nechci už víc bejt sám Nechci jen snít o tom, co může být Nevím, proč smůlu mám Úúú, jsem sám Úúú, jsem sám Když jako stín vedle tebe jít smím Nevím sám, co jsem zač Možná jen ten, kdo ztratil zas den Možná jen špatnej hráč Úúú, jsem sám Úúú, jsem sám Úúú, jsem sám Úúú, jsem sám
8. Prý chlapi nebrečí
Smích dívčích očí, koňských hřív – to byl náš svět Pak jsem se vrátil a na chvíli ohlídnul se zpět Snídaně v trávě, kaviár i prach Z dlouhejch nekonečnejch cest, co jsem polykal V noci čet jsem si náš osud z hvězd Když z hor vítr vál Společně na cestách, jen já a můj kůň šli jsme dál Já nestlal postel a on nikdy nepoznal svou stáj Jim sláma v botách vůbec nevadí Říkali: „Divná dvojka – kůň a chlap” A někteří se sázeli Kdo z nás dřív si zláme vaz Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Jak strávím příští čas, když toulat mám se sám Chvíli si počkám – možná v nebi až tě osedlám To jenom svítání jsou teď chladnější Snad že mě nehřeje tvůj dech – nic mě netěší A když pak usínám, sebe proklínám Nač byl můj spěch Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh
9. Cesty
Cesty, jsou tak stejné Stále nevím Po kterých se dát Já jen chtěl bych s tebou Nekonečnou lásku prožívat Ať jdou všechny cesty spolu Teď, když spěchám, lásko Jenom za tebou Ať jdou všichni lidé stranou Tahle cesta lásky má být Jen nás dvou Chci jít vstříc dnům cestou stejnou Kterou hledám ode dne Kdy jsem tě měl Řekni prosím všem tvým poslům Že naše cesta lásky má svůj pevný směr Ať jdou všechny cesty spolu Teď, když spěchám, lásko Jenom za tebou Ať jdou všichni lidé stranou Tahle cesta lásky má být Jenom nás dvou Ať se všechny cesty pro nás V jedno spojí Teď, když spěchám, lásko Jenom za tebou Ať jdou všichni lidé stranou Když se vracím cestou lásky Za tebou
10. Svět je záhadnej
Život má tak někdy zvláštní děj Je v něm štěstí, je v něm beznaděj Snad i proto vím, že stojí za to žít Když máš pocit, že se hroutí svět Není důvod druhejm závidět Dnem i nocí zoufat, toulat se a pít Proč mít v každým slově hadí jed Čas jen schválně hloupě zabíjet V tváři obraz mít jak nebe před bouří Proč si nesmejt vrásky z obočí Věřit, že se všechno otočí Vždyť žít není žádnej hřích Já slýchám, co dýchám, svět je záhadej Ať říkám, co říkám, svět je záhadnej Ten svět už tady dávno byl Já se v něm zkrátka narodil A řek si: Tady budu žít Dál slýchám, co dýchám, svět je záhadnej Ať říkám, co říkám, svět je záhadnej
11. Lhářka
Nechápu tu, co mi v hlavě lítá sem a tam Strach a úzkost na mě padá, v duchu vyčítám Nemám zdání před svítáním, kde jsi, kde tě mám Nikdo neví Tvoje slova jsou jak vítr, věřil jsem ti víc Je mi líto, nejsem kámen, nebylo mi nic Nemám zdání před svítáním, kde jsi, kde tě mám Nikdo neví, málokomu podáš ruku svou Nikdo nemá sílu mi říct pravdu o nás dvou Nikdo neví, na tváři slzy jsou Hluboký a silný jizvy na mý duši jsou Nemůžu se vrátit tam, kde tvoje stopy jdou Nemám zdání před svítáním, kde jsi, kde tě mám Nikdo neví, málokomu podáš ruku svou Nikdo nemá sílu mi říct pravdu o nás dvou Nikdo neví, na tváři slzy jsou Na tváři slzy jsou, na tváři slzy jsou, na tváři slzy jsou Nikdo neví, na tváři slzy jsou
12. Nebeská brána
Měl jsem rád pár písní, v nichž jsem žil Cesty toulavý – ty, o kterých jsem snil S vlídnou tmou když v létě kraj šel spát Poznal jsem, že tenhle svět mám rád Bez řečí jsem každou práci vzal A měl problémy, že málem jsem to vzdal Pokaždé jsem vstal a zkoušel jít Pro tu čest, že směl jsem s vámi žít Měl jsem rád stín stromů, říční proud Štíty hor, co nejdou překlenout Krásnější svět vůbec nehledám Dořeknu vám tam u nebeských bran Dětský smích a vlání koňských hřív Něco moudrých vět, co měl jsem znát už dřív Slunce zář když hřála do mých zad Poznal jsem, že tenhle svět mám rád Měl jsem rád stín stromů, říční proud Štíty hor, co nejdou překlenout Krásnější svět vůbec nehledám Dořeknu vám tam u nebeských bran Měl jsem rád stín stromů, říční proud Štíty hor, co nejdou překlenout Krásnější svět vůbec nehledám Dořeknu vám tam u nebeských bran To řeknu vám tam u nebeských bran
13. Samotář
Chodil sám, šaty sepraný Vždy měl asi jenom nebe rád Hrál si sám, písničky ohraný Každý říkal – to je samotář Každému rád pomoh, dnes už ani nevím jak V koutě sedal, plachý pohled měl V očích bázeň, nesmělost, tak to byl jeho znak Prosím, pane, co byste si přál Chodil sám s kytarou Postával a čekal, co mu dáš Tiše hrál písničku ohranou V očích zmatek, že jím pohrdáš Kudy prošel, tam ho znali, říkali mu samotář Hlídala ho jen měsíční zář A když zemřel, neštěknul pes, jenom vzlétl pták Kdosi zvolal – chudák samotář Chtěl bys být taky někdy sám Když tě jednou zradí kamarád Chtěl bys být už jenom vlastní pán I když jsi však ještě hodně mlád Každému rád pomoh, dnes už ani nevím jak V koutě sedal, plachý pohled měl V očích bázeň, nesmělost, tak to byl jeho znak Prosím, pane, co byste si přál Chodíš sám, teď s kapsou děravou Od každého by sis radu vzal Chodíš sám, teď s láskou prohranou A mé písni ses kdysi jenom smál