ALBUM

Vánoční country písničky 2 (s Šárkou Tommanovou)
Rok vydání 1993

SEZNAM PÍSNÍČEK

1. Ave Maria
Vracím se domů, zase mířím tam, kde měl jsem dávno být
Ministrant na kůru, co zpívával Ave Maria
A táta s mámou už na práh mi naproti nepřijdou
Neřeknou jako dřív, tak buď zdráv, Ave Maria

Dnes už se loučím mnohem, mnohem hůř s každou vteřinou
Když jsem šel světem jen tak naboso, s tváří nevinnou
Kdy hlavou netáhly mi mraky, dík, mámo, za ty krásný roky
Ave Maria, Ave Maria

Ave Maria, Ave Maria
Proč člověk v očích slzy tajně skrývá
Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá
Ave Maria, Gloria
Proč člověk v očích slzy tajně skrývá
Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá
Ave Maria, Gloria

Kdo líp než táta o svý holce ví, že ho postrádá
Že slýchá ve snech, jak zpíval jí, Ave Maria
Vím, jednou cestou že už netrefím a to tou do dětství
A tak v duchu s tátou zpívám si Ave Maria

Proč život drobné mince zpátky nám nikdy nevrací
Ty zatoulané střípky štěstí ztracených radostí
Proč člověk v očích slzy tajně skrývá
Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá
Ave Maria, Ave Maria

Ave Maria, Ave Maria
Proč člověk v očích slzy tajně skrývá
Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá
Ave Maria, Gloria
Proč člověk v očích slzy tajně skrývá
Když táta s mámou ve vzpomínkách zpívá
Ave Maria, Gloria

Ave Maria, Gloria
Ave Maria, Gloria
2. Na Vánoce ráno
Na Vánoce ráno, Štědrej den tehdy byl A já se v cele temný jak smutek probudil Na Vánoce ráno, bejvalo rok co rok Já chodil do Džeksonu, pít brendy svý a grog Holka, ach, holka, dobře to víš Proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž Holka, ach, holka, dobře to víš Proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž Holka, ach, holka, dobře to víš Proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž Holka, ach, holka, dobře to víš Proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž Na Vánoce ráno, já zas do Džeksnu šel A šerif Brend tam holku mou na svejch kolenou měl Na Vánoce ráno, když ztichnul jek a křik Na zemi ležel šerif Brend, vo kus dál pomocník Holka, ach, holka, dobře to víš Proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž Holka, ach, holka, dobře to víš Proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž
3. První sníh
Mám rád chvíli, kdy v zahradách První sníh tiše napadá Svět je čistý jak bílý list Jak peří ptačí Jenom stopy mých šlépějí Někde v dálce se ztrácejí Nikde líp člověk nevidí Kam jde, kam kráčí První sníh napad do polí Všechno skryl, nic už nebolí Všechno kolem je krásnější Tak čisté a ryzí Ještě chvíli tu můžu stát Ještě chvíli, než začne tát První sníh dlouho nevydrží Vždycky za pár dní zmizí Znovu kladu svou řádku stop Napříč dálkou jak zlatokop Dokud má cesta nezkříží Stopu jinou A jak vracím se do ulic Stop je čím dál tím víc a víc Všechny otisky našich osudů Spolu splynou První sníh napad do polí Všechno skryl, nic už nebolí Všechno kolem je krásnější Tak čisté a ryzí Ještě chvíli tu můžu stát Ještě chvíli, než začne tát První sníh dlouho nevydrží Vždycky za pár dní zmizí První sníh dlouho nevydrží Vždycky za pár dní zmizí
4. Nad vodou svítá
Nad vodou svítá, závoj mlhy padá Ráno černý stíny zahání S písní tě vítá blázen, který hledá Dívku, kterou láskou omámí Dlouhý roky čekám, a let mi přibývá Začínám se o svůj rozum bát Ráno v polích sedám, kde skřivan zazpívá Sám sobě se musím někdy smát Nad vodou svítá, závoj mlhy padá Ráno černý stíny zahání S písní tě vítá blázen, který hledá Dívku, kterou láskou omámí Přišla s prvním vánkem, když začal šeřík kvést Únavou mi klesla v náručí Spala tichým spánkem, a nechala se nést A mně s ní spadlo nebe do očí Nad vodou svítá, závoj mlhy padá Ráno černý stíny zahání S písní tě vítá blázen, který hledá Dívku, kterou láskou omámí
5. Tichá noc
Byl rok 1864 Vojska Unie a konfederace spolu válčila v bratrovražedném boji A úspěch se přikláněl chvíli na tu, chvíli na onu stranu Jako by se Bůh stále nemohl rozhodnout, komu přiřkne vítězství Po dlouhých, krvavých bojích Se Potomacká armáda generála Meeda setkala s armádou Jihu V severní Virginii, v místě zvaném Calais Forn Obě ležení dělila jen divoká a krásná řeka Rapahoni A tak v neustálých přestřelkách zastihl obě armády Štědrý den Ten den byl jiný, něco zvláštního bylo ve vzduchu A všichni muži to cítili Během dne nepadl ani jediný výstřel K slavnostní večeři měli obě armády skoro totéž Polévku s pár kousky hovězího a trochu sváteční Whisky Snesla se tma, vzplály ohně A před stany na obou stranách řeky se konaly Bohoslužby A tehdy, tehdy začala kapela 131. indiánského pluku hrát píseň: „Přistupte blíže, všichni věrní” Jakmile skončil, orchestr Konfederace z druhé strany řeky Začal hrát: „Ať nám Bůh dá veselosti Páně” Bylo to zvláštní Muži na obou stranách řeky ztichli a poslouchali A pak začal orchestr armády generála Lee Hrát tu nejkrásnější píseň – Tichou noc A kapela Unie se přidala Za hrobového ticha hráli oba orchestry společně jednu píseň A náhle ve všech srdcích přestalo existovat nepřátelství Byl Štědrý večer Hudba se linula táborem Jihu i Severu A hladina řeky odrážela všem stejně svit táborových ohňů Byla svatá noc A tehdy, právě tehdy, když píseň končila – zazněl výstřel To jeden jižanský voják se napil Whisky víc, než snesl A vystřelil přes řeku Hornista z kapely Severu klesl k zemi Chvíli bylo ohromené ticho, které vystřídal zuřivý řev Začala oboustranná střelba A zase bylo hodně mrtvých a raněných A bitvy pokračovaly Armáda konfederace pak utrpěla v bojích obrovské ztráty A po několika zoufalých a marných bitvách Se vojska Jihu definitivně vzdala Válka skončila Já ale vím, že se o výsledku rozhodlo dřív Už tehdy, o Vánocích roku 1864 na řece Rapahoni Od té doby, kdy píseň „Tichá noc” Porušil ten jeden hloupý výstřel Se všechno štěstí obrátilo k Jihu zády Bůh se na Jih rozzlobil A jak to všechno vím? To já jsem ten voják, co tenkrát v opilosti střílel Bůh mi odpusť!
6. Rákosí
Když rákosí větrem se chví Dým nestoupá, každý tvor ví Že bouře zlá skloní hlavy nám V ten čas i já pokání znám Na vodní pláň lehá si stín Hladina zlá, šedá jak cín Už neskrývá povahu svou zlou Než přijde déšť, spojí se s tmou Dokázal déšť letní tíhu smýt Omyl mi tvář, duši nechal být V ní roste stín, jas jí upírá Před sluncem mříž pevně zavírá Před sluncem mříž pevně zavírá
7. Bílý sníh
Bílej sníh, ten a vítr Bílej sníh, ten a vítr Ten mýho tátu každej den připomíná Když vítr se zmítá a buší do oken A sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven Tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň Kde tátu s jeho spřežením teď kryje bílá stráň Tam místo stromů k nebi ční pahejly a kamení A stovky mil nekonečný a žádný stavení Jen vítr šlehá do očí, do tváří pálí mráz A jinovatka v obočí a kolem z ledu hráz Jen stín kopců v dáli a vítr, co pálí Ten mýho tátu každej den připomíná Bílej sníh, ten a vítr Bílej sníh, ten a vítr Ten mýho tátu každej den připomíná Pět psů, jedny sáně a před ním dvě stě mil Tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil Jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních Ty zbytky jeho šlépějí však brzo překryl sníh A od tý doby sedmkrát už přešel Štědrej den Ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen Že až ze stromů sejde sníh a ledy začnou tát Pak jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát Bílej sníh, ten a vítr Bílej sníh, ten a vítr Ten mýho tátu každej den připomíná
8. Sedmikráska
V řece plavou bílý lístky Sedmikrásky, někdo blízký Druhému se ptal, zda na něj myslí, vzpomíná Má, nemá rád Smutně plavou květy vodou Rozum pláče nad náhodou Nemá, nemá, řeko němá Pospíchej, ať nebolí to tak Chvíli si myslíš, že svět ztratil tvar Prostor se zúžil na má dáti – dal Jak mokrá sirka připadáš si zbytečná Jak zapálený trsy trav Uschla kytka na kamenech Vezmi ji a v knížce nech ji Pro vzpomínku u básniček Ze kterých ti po večerech čet Chvíli si myslíš, že svět ztratil tvar Prostor se zúžil na má dáti – dal Jak mokrá sirka připadáš si zbytečná Jak zapálený trsy trav V řece plavou bílý lístky Sedmikrásky, někdo blízký Druhému se ptal, zda na něj myslí, vzpomíná Má, nemá rád.
9. Marion
Tak ti píšu, Marion Že bych rád zas slyšel známej zvon Znít nad naší strání Naší strání voňavou Stejská se mi, Marion Chybí mi v tom smutným ležení Tvůj hlas sladkýho klekání Zejtra až noc probudí Rosa v očích mě zastudí Na pochod věčnej zas se dám Do náruče smrti zlý A ten dopis, co ti posílám Sotva někdy vůbec uhlídám Sám ti, miláčku, sbohem dám Já jen naděje snídám, jsou marný Tvůj hlas se zpěvem pušek U nás teď denně střídám Vím, že už víckrát, Marion Nebude zvon znít do mý duše ztrápený Nečekej už na mě, Marion Zavři za mnou dveře dubový Já zpátky se nevrátím Dám psaní svý ptákům K vám přilétnou dřív Možná zejtra z těch mraků Tak ti píšu, Marion Že bych rád zas slyšel známej zvon Znít nad naší strání Naší strání voňavou Stejská se mi, Marion Chybí mi v tom smutným ležení Tvůj hlas sladkýho klekání Tvůj hlas sladkýho klekání Tvůj hlas sladkýho klekání
10. Když se láska vrací k nám
Sníh když stromy krášlí A hvězdy přejou nám Blíží se zas svátky Zas láska chvíli vyhrává Blíží se zas zpátky Lásko má, Vánoce a svátky Zas budem chystat stůl V tom čase vánočním Výčitky a hádky Pohov na chvíli dostanou Odvoláme zpátky Lásku za pohřešovanou Blíží se zas zpátky Lásko má, Vánoce a svátky Zas budem chystat stůl V tom čase vánočním Zas budem dělat plány Cestou na půlnoční Přátelé a známý Zase nám lásku popřejí Ten nekonečný příběh Jediný nekonečný příběh Zní jen o Vánocích Když se láska vrací k nám Sníh když stromy krášlí A hvězdy přejou nám Blíží se zas svátky Zas láska chvíli vyhrává Ten nekonečný příběh Jediný nekonečný příběh Zní jen o Vánocích Když se láska vrací k nám Zní jen o Vánocích Když se láska vrací k nám Zní jen o Vánocích Když se láska vrací k nám