Koncert v kostele (DVD) – Jakub Smolík

ALBUM

Koncert v kostele (DVD)

Rok vydání 2010

SEZNAM PÍSNÍČEK

1. Šanci mi zas dej

Živote můj, nikam nespěchej
Trochu štěstí, trochu lásky přej
Netvař se, že už se loučíš
Když se tiše odporoučíš

Do snů, tajů, zvláštní samoty
Tam, kam můžem vstoupit já a ty
Dej mi zažít krásnej pocit
Že tu není nouze o cit

Živote můj, šanci mi zas dej
Já se skláním, škrtám beznaděj
Dej mi zažít krásnej pocit
Že tu není nouze o cit

Víc

2. Prý chlapi nebrečí

Smích dívčích očí, koňských hřív – to byl náš svět Pak jsem se vrátil a na chvíli ohlídnul se zpět Snídaně v trávě, kaviár i prach Z dlouhejch nekonečnejch cest, co jsem polykal V noci čet jsem si náš osud z hvězd Když z hor vítr vál Společně na cestách, jen já a můj kůň šli jsme dál Já nestlal postel a on nikdy nepoznal svou stáj Jim sláma v botách vůbec nevadí Říkali: „Divná dvojka – kůň a chlap” A někteří se sázeli Kdo z nás dřív si zláme vaz Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Jak strávím příští čas, když toulat mám se sám Chvíli si počkám – možná v nebi až tě osedlám To jenom svítání jsou teď chladnější Snad že mě nehřeje tvůj dech – nic mě netěší A když pak usínám, sebe proklínám Nač byl můj spěch Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Prý chlapi nebrečí – jen v pohádkách se, lásko, má říká Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh Když chlap má na zdi jen sedlo a bič Klid ztrácí a pak sám neví, kam jít Prý chlapi nebrečí, jen na řasách jim roztává sníh

3. Léta jsem nehrál na housle

Léta jsem nehrál na housle A neznesvětím etudy Co čtvrttónově, dojemně Se zase linou ze třídy Umaštěnými žíněmi Tam jiný klouček s brekem drásá Srdce jiného kantora Můj se vždy podepsal jen „Krása” Když krasopisně sděloval Rodičům do žákovské knížky Že jejich syn je nemehlo V rokách mu přibývaly křížky Až na hřbitově přibyl kříž Pan profesor teď vyučuje Vítr, jenž kvílí výš a výš Korepetitor cherubů je Až svoje písně dovrzám Předstoupím, poprosím ho tiše Ortel znám předem Postačí, když se mi Krása podepíše Léta jsem nehrál na housle A neznesvětím etudy Co čtvrttónově, dojemně Se zase linou ze třídy

4. Slzy sedmi bolestí

5. Co víc si můžem přát

Tak už asi budu navždy sám Tenhle příběh já už stokrát znám Je to pro mě jako prokletí Já vím, že dneska to moc neletí Koukni se však trochu zpět A-a-há Pak možná pochopíš pár vět Co ti teď řeknu Pojď, má lásko Vrať se zpět, má lásko Odpověď já toužím přesně znát Co víc teď můžem Pojď má, lásko Vrať se zpět, má lásko Odpověď, já toužím tebe znát Co víc si můžem přát Jó, takhle vždycky končí moje sny Je to stoprocentní a možná zlý Každá láska je však nádherná Je to nový štěstí, krásko má Všechno chce svůj správnej čas Je, je, jé A tak jsme tady prostě zas Zas řeknu Pojď, má lásko Vrať se zpět, má lásko Odpověď já toužím přesně znát Co víc teď můžem Pojď, má lásko Vrať se zpět, má lásko Odpověď, já toužím tebe znát Co víc si můžem Pojď, má lásko Vrať se zpět, má lásko Odpověď já toužím přesně znát Co víc teď můžem Pojď, má lásko Vrať se zpět, má lásko Odpověď, já toužím tebe znát Co víc si můžem přát

6. Co na tom

Slunce se třpytí v dálce a já jdu jen tak krátce A dálce říkám: Lásko má Přišla ke mně víla a ta mi přislíbila Lásku věrnou jako trám Co na tom tohle žití Když vím, pro koho slunce svítí A já jí říkal: Lásko má To dítě za to stálo Už vím, jak dlouho slunce hřálo A já byl šťastný, že jsem s ním Pak jsem ji potkal zase a byla v plné kráse A malé dítě bylo s ní Přiskočilo ke mně, za ruku chytlo se mě A já byl šťastný, že jsem s ním Co na tom tohle žití Když vím, pro koho slunce svítí A já jí říkal: Lásko má To dítě za to stálo Už vím, jak dlouho slunce hřálo A já byl šťastný, že jsem s ním Co na tom tohle žití Když vím, pro koho slunce svítí A já jí říkal: Lásko má To dítě za to stálo Už vím, jak dlouho slunce hřálo A já byl šťastný, že jsem s ním Slunce se třpytí v dálce a já jdu jen tak krátce A dálce říkám: Lásko má

7. Popelky

Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí Kolik je dětskejch úst, co zamkneš pralinkou, kdo ví A proč je, táto, v abecedě před el ká A řekni, táto, ale vážně, byla Popelka? Proč si dívky rády hrajou na velký A pak pláčou jako malý Popelky Popel krásy, hrášek touhy není lék Přitom schází jeden pouhý oříšek Kolik je písku na poušti a kolik tou pouští vede cest Když éro zemi opouští, co všechno s sebou musí nést A může se, táto, malý změnit na velký A řekni, táto, jsou dnes ještě popelky? Je to krásný, hrát si věčně s otázkou Je krásný běžet dál i za láskou Věčně ptát se, běžet světem, řeknu vám Proto fandím dětem a všem popelkám

8. Holka s bílou halenou

Trochu větší nos a váha motýlí Trošku bezbranná v kraji sousedním Jen čaj páteční ji trochu rozptýlil Pak jen internát dlouhé spousty dní Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou Každý rád ji viděl tančit, celou se smát S bílou halenou a s tváří sluncem spálenou V jednou šťastném létě s klukem, co s ní byl rád Chatu blízko měl, pak vezl ji na ranní Její drsnou dlaň nazval svátostí Snad ji vážně chtěl na víc než na hraní Snad vážně zanechal městských známostí Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou Každý rád ji viděl tančit, celou se smát S bílou halenou a s tváří sluncem spálenou V jednou šťastném létě s klukem, co s ní byl rád Dlouho nepřijel a snad byl líný psát Když se objevil, nebyl vůbec sám Jela navždy zpět a ty se můžeš ptát Jaktože vlastně já tenhle příběh znám Že ten příběh znám, takhle z blízka znám

9. Až se ti jednou bude zdát

Až se ti jednou bude zdát, že je osud zlej Já vím, to se může stát, tak přesto nezoufej Až se ti jednou bude zdát, že nemáš štěstí v lásce Že ten, koho miluješ, tě přestává mít rád Potom nebuď z toho smutná – i když je to tak I když hořce chutná, jak člověk poznává Že sen, kterýmu věřil, se asi jiným zdá Tak lepší než se trápit je rada prostinká Až se ti jednou bude zdát, že na světě není láska Že je to jenom pohádka, pohádka pro děti Já vím, když se dva políbí, že to nemusí být z lásky A vůbec nic si neslíbí a tak to asi má být Potom nebuď z toho smutná – i když je to tak I když hořce chutná, jak člověk poznává Že sen, kterýmu věřil, se asi jiným zdá Tak lepší než se trápit je rada prostinká Až budeš chtít mít někoho, kdo by tě měl hrozně rád To, že ho taky miluješ, nedej mu příliš znát Já vím, je to podivný, že mít rád se nevyplácí V lásce totiž vyhrává ten, kdo má rád míň…

10. Jen blázen žárlí

Ruce dej pryč od mý holky To jeho pohled říkal všem Když se ve dveřích s ní objevil A pak zády k nám ji posadil Když upíjel ze svý dvojky Pořád se sálem rozhlížel Jestli neuvidí něčí stín Jak se potají plíží k nim Blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Ruce dej pryč od mý holky To jeho pohled říkal všem S ní se nebavil moc Aby stih všechny chlapíky mít na očích Tak jsem upil ze svý dvojky A domluvil se s číšníkem Aby zbytek mi dal vedle ní A on v očích měl zděšení Blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Jen blázen žárlí, až umírá Holku krásnou neuhlídá Jen blázen neví, co ví celej dům Co každej přeje žárlivcům Co každej přeje žárlivcům

11. Prý chlapi nebrečí

12. Nejsi má

Už nejsi, nejsi má, už sám se probouzím A prázdných dnů se ptám, proč já ti nescházím Už nejsi, nejsi má a já jen vzpomínám Dívko mazlivá, lásko vášnivá, už nejsi, nejsi má Prvních pár minut byl jsem rád Že zpátky mám svůj klid Jen stále cítím vůni tvou A slyším slůvka znít Už nejsi, nejsi má, už sám se probouzím A prázdných dnů se ptám, proč já ti nescházím Už nejsi, nejsi má a já jen vzpomínám Dívko mazlivá, lásko vášnivá, už nejsi, nejsi má Tak dnes tu se mnou zůstanou Jen fotky z dávných dní Já každé musím sbohem dát Než přijde svítání Už nejsi, nejsí, nejsi má, ráno sám se probouzím A příštích prázdných dnů se ptám, proč já ti nescházím Nejsi, nejsi, nejsi má a já už jenom vzpomínám Na tvou náruč mazlivou, na tvou lásku vášnivou Že už nejsi, nejsi má

13. Zůstaň stát (Stay)

Máš krásnou tvář, víš, snívám o ní spoustu let Kéž bych čas mohl vrátit zpět Zůstaň stát, teď se nehýbej Máš očí žár, žhnou jak plamen, co hvězdy splách Záře slunce v ledových krách Zůstávám, světla víc mi dej Sen střídá sen (každý den) Slýchám tvé kroky v každém z nich Nechci dál už žít jako mnich (žádný hřích) Toužím říct: „Jen se mnou se směj” Říkej klidně víc Nechci být jenom sen – smyšlená, vysněná Ráda půjdu vstříc Všem těm nádherným dnům, není láska báječná? Jen řekni víc Dám ti, co mám, a co dál nechme náhodám Nikdo z nás nechce zůstat sám Při mně stůj, ať se děj, co děj Víc co mám chtít – když tě mám, nemusím už snít Poslouchám tvoje srdce bít Při mně stůj, ať se děj, co děj Vždyť stále s tebou chci tu stát S tebou stát